Celková bilance je výrazně kladná. Ušetříme část současných nákladů na represi, ročně získáme nové daňové výnosy v řádech miliard^[4], zatímco dodatečné náklady na administrativu budou řádově nižší.

Tohle je jedna z těch nejzásadnějších otázek, na něž chceme nalézt odpověď pomocí tzv. hodnocení dopadů regulace (RIA), které v současnosti zpracováváme. Vycházíme z předpokladu, že je nutné cenu konopí pro koncové zákazníky dostat na úroveň nebo nejlépe pod úroveň cen běžných na černém trhu. Jinak se z legálního konopí stane jen luxusní zboží pro hrstku majetných a černý trh spolu se všemi negativními dopady na uživatele bude beze změny existovat dál. Předpokládáme nicméně danění nějakou novou nepřímou daní a DPH jako u dalších legálních návykových látek. Danění dosud neexistující nepřímou daní vychází z toho, že tzv. „spotřební“ daně lze v EU vybírat pouze ze zboží, které je obchodovatelné napříč celou EU, což konopí zatím není a nejspíš v dohledné době nebude. Proto vytvoříme novou daň, která bude fungovat stejně jako spotřební daně, ale nebude se tak jmenovat.

Tohle omezení jsme diskutovali ze všech stran a shodli jsme se, že tímto směrem se určitě vydat nechceme. Domníváme se, že taková omezení mají obrovský potenciál celou myšlenku legalizace zadusit hned v zárodku. Chceme přírodu různorodou a svobodnou, nikoliv jednotvárnou a geneticky označkovanou.

Je to právě naopak. Legalizace komerčního nakládání s konopím výrazně omezí černý trh, bez kterého se mladiství ke konopí nedostanou. Legální prodejny nebudou riskovat, že kvůli prodeji nezletilým přijdou o koncesi. Finance ušetřené za současnou represi použijeme k posílení prevence rizikového návykového chování, stejně jako na podporu sportu a jiného vyžití mladistvých.

Snížení cen konopí a konopných produktů  je očekávaným pozitivním efektem legalizace trhu s konopím. Nižší ceny těchto produktů umožní uvalit na ně nepřímou daň při zachování zisků výrobců, distributorů a prodejců. Dostupnost konopí zvýšená nízkými cenami nebude mít na uživatele negativní vliv, naopak jim rozšíří možnosti výběru, ať už jde o formu užití, cenovou kategorii zboží nebo jakýkoliv jiný parametr.

V kanadském modelu se inspirujeme i v tom, čemu bude lepší se vyhnout. Snažíme se z tamních nedostatků poučit a věříme, že předejdeme nejen zbytečným administrativním bariérám pro vstup malých hráčů na trh, ale i překotné nadvýrobě bez možnosti odbytu nebo zbytečným průtahům na úrovni státní správy a samosprávy.

Legalizace konopí je jednou z dlouhodobých priorit Pirátů. Pokud budeme součástí nové Vlády ČR, legalizaci prosadíme rychle. Pokud ale znovu skončíme v opozici, půjde to jen velmi obtížně – překvapivě je to pořád poměrně kontroverzní téma.

Přesná podoba rámce, v němž budou občané moci pěstovat konopí pro vlastní spotřebu, teprve vyplyne z výše zmíněného RIA. V současnosti předpokládáme, že samopěstování konopí by podléhalo stejným regulacím jako tabák a technické konopí – byla by tedy možnost pěstovat bez ohlášení do určité výměry pěstební plochy. Alternativou je model používaný k regulaci samovýroby alkoholu – pěstování do určitého množství by podléhalo malé nebo žádné dani, větší množství by pak podléhalo stejné dani jako u komerčních výrobců. Tak či tak považujeme nějakou formu legalizace samopěstování za nevyhnutelnou.

Náš návrh se zdaleka netýká pouze konopí určeného ke kouření. Legalizoval by jak nakládání s rostlinou konopí a jejími částmi v každé z fází růstu, tak i neomezenou výrobu extraktů (tzn. různých typů výtažků) z konopí – tedy i hašiše.

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že teorii konopí jako „vstupní drogy“ lze dnes již z vědeckého hlediska považovat za vyvrácenou.^[9] Skutečné důvody užívání dalších drog leží ve valné většině případů v jiných, typicky psychologických nebo společenských faktorech.^[10] Pirátská strana se každopádně zasazuje o racionální přístup ke všem návykovým látkám a s ohledem na to, že efektivitu současné represe vůči dalším návykovým substancím lze úspěšně zpochybnit, budeme se v budoucnosti věnovat i otázkám regulace dostupnosti těchto látek – formu přístupu a cílový stav budeme teprve volit na základě vědecké metodologie a spolupráce s experty v této oblasti.

Snaha o legalizaci konopí je částí naší obecné snahy o racionální, komplexní^[7] a na datech založený přístup k problematice návykového chování a jeho prevence. Proto se zasadíme o využití alespoň části peněz získaných zdaněním trhu s konopím na programy prevence rizikového návykového chování a minimalizaci škodlivých dopadů užívání konopí i dalších psychotropních látek.

Nezanedbatelnou část našeho návrhu komerční legalizace konopí bude tvořit jasně definovaný rámec možností výroby a nakládání s konopím pro komerční účely. Tento rámec minimalizuje byrokratické a další nesmyslné překážky a vytvoří prostředí, v němž bude pro zdejší podnikatele možné na českém trhu s konopím podnikat efektivně a konkurovat i případným zahraničním subjektům.

Je třeba zdůraznit, že Nizozemí je jednou z nejbohatších zemí Evropy a pyšní se výrazně nižší mírou užívání konopí v populaci, než jakou vykazuje ČR.^{[11, 12]} Samotná legalizace marihuany nepovede k rozšíření nabídky dalších návykových látek pro turisty. Co se týče samotného konopí a tzv. konopného turismu – ten by naopak do státní kasy přinesl další zisky a přispíval k rozvoji českého podnikání.

Kdokoliv se chce dneska dostat ke konopí, dostane se k němu bez problému. Podle statistik má zkušenost s konopím například i každý pátý chlapec a každá šestá dívka ve věku 15 let.^[2] To je vlastně jeden z hlavních problémů, které se legalizací snažíme napravit. Legalizace s sebou navíc nenese vůbec žádné nové náklady, všechny potřebné kontrolní orgány už existují, legalizace jim jen trochu změní náplň práce. Zdanění prodeje konopí bude na rozdíl od neúčinné a rok od roku dražší represe^[2] státní kasu penězi výrazně plnit.^[4]